Po maturitě mě na Vysokou nevzali, musela jsem proto opustit  brány Dětského domova napořád.  Odjela jsem  do Prahy, kde začala má nová etapa života. První rok jsem pracovala a věnovala se dobrovolnictví, pomáhala znevýhodněným dětem v neziskové organizaci Lata. O rok později jsem si podala znovu přihlášku na VOŠ sociálně právní v Praze a díky podpoře nadace Terezky Maxové  úspěšně zvládla studium. Při studiu jsem také pracovala a zúčastňovala jsem se projektů, které pořádala nezisková organizace Nadaní a dovednosti. Do dneška jsem se všemi v kontaktu a stala jsem se také ambasadorkou Nadaní a dovednosti. 

Odstátnicovala jsem jako sociální pedagog. Po státnicích jsem si našla práci v Dětském domově v Praze. Rok v DD bylo pro mě neskutečnou transformací a uvědoměním, že právě pomáhat a formovat individualitu dětí je moje poslání a to, proč jsem tady na tomto světě. Praha pro mě bude mít vždy místo v srdci. V roce 2019 jsem se rozhodla udělat radikální změnu a přestěhovat se do Karviné, kvůli mým nejmladším sourozencům. Začala jsem bojovat o péči, kvůli každodennímu pití alkoholu a hádkám mých rodičů, které sourozenci zažívali na denní bázi, rodiče nezvládali finanční situaci. Sourozenci mají v současné době krásný vztah s rodiči. A osobně můžu říct, že i já ve 28 letech po všem tom trápení mám rodiče. V Karviné jsem pracovala také v DD a nyní pracuji pro SOS dětské vesničky, z.s., kde pracuji jako sociální pracovnice pro pěstounské rodiny.